Mám deprese, vážně silné. K psycholožce chodím pravidelně už od malička. Nikdy jsem netrpěla materiálním nedostatkem, ani nedostatkem péče. Přestože matka měla vždycky radši své šperky než mě. Ale chyběla mi láska a pocit, že musím o něco bojovat, protože jsem vždy měla, na co jsem si vzpomněla- koně, nejlepší panenky a nejlepší narozeninové oslavy. Řeknete si, bože to je kráva, na co si stěžuje? Ale kvůli tomu rozmazlování ze mě vyrost špatný člověk, který si myslí, že může mít vše, může všechny ovládat. Snažím se s tím něco dělat, ale jestli jste četli předchozí články, jistě vám je jasné, že to je běh na dlouhou trať a prostě to je ve mně.
Nikdy jsem nikoho nemilovala, jen sama sebe. Nedokážu mít k lidem citovou vazbu a mrzí mě to. Občas si přeju být chudá, tedy mít peníze tak akorát na vyžití. Klidně bych vyměnila celý svůj drahý šatník (a vězte, že oblečení je má veliká vášeň) za to, abych byla dcerou někoho jiného.
Žádné komentáře:
Okomentovat