Přiznání rozmazlené nány

Mám deprese, vážně silné. K psycholožce chodím pravidelně už od malička. Nikdy jsem netrpěla materiálním nedostatkem, ani nedostatkem péče. Přestože matka měla vždycky radši své šperky než mě. Ale chyběla mi láska a pocit, že musím o něco bojovat, protože jsem vždy měla, na co jsem si vzpomněla- koně, nejlepší panenky a nejlepší narozeninové oslavy. Řeknete si, bože to je kráva, na co si stěžuje? Ale kvůli tomu rozmazlování ze mě vyrost špatný člověk, který si myslí, že může mít vše, může všechny ovládat. Snažím se s tím něco dělat, ale jestli jste četli předchozí články, jistě vám je jasné, že to je běh na dlouhou trať a prostě to je ve mně.

Nikdy jsem nikoho nemilovala, jen sama sebe. Nedokážu mít k lidem citovou vazbu a mrzí mě to. Občas si přeju být chudá, tedy mít peníze tak akorát na vyžití. Klidně bych vyměnila celý svůj drahý šatník (a vězte, že oblečení je má veliká vášeň) za to, abych byla dcerou někoho jiného. 

Filmová doporučení

V poslední době jsem měla pesimistickou náladu. Kdyby vás to zajímalo, pořád spím se svým instruktorem jógy, ale je to vyloženě jen o živočišné potřebě mít sex. Nicméně už jsem odbočila od toho, čím se chci dnes zabývat a to jsou filmy. Obecně mám ráda komedie, ale jak jsem se již zmínila, mám teď deprese a proto tyto filmy nejsou vyloženě jindy oblíbené ptákoviny jako Zahulíme uvidíme.

Lost in translation/ Ztraceno v překladu

Můj nejoblíbenější film. Rozhodně. Sleduju ho, jen když mám melancholickou náladu a to taky doporučuju vám. Popsala bych ho jedním slovem- krásný. Připomíná mi můj život. Mám vše, co bych si mohla přát a ještě mnohem víc, ale jsem izolovaná, nepochopená, stejně jako hlavní hrdinové tohoto filmu. 

Pokaždé, při závěrečných titulkách se cítím na jednu stranu nádherně, ale také osamoceně a chci do Tokia.

Ps: sledujte jen v originálu s titulkama, vlastně to platí o vśech filmech, které zde zmiňuju. 

Into the wild

Občas chci utéct od dnešního světa, vzdát se veškerého bohatství a zodpovědnosti a bydlet v divočině. Jistě, každý kdo mě zná si myslí, že bych to nezvládla. Kamárad mi jednou řekl:' Ty bys v džungli umřela do hodiny.' Doufám, že se plete, protože jestli najdu někdy odvahu, odejdu. Tak moc mě tento snímek inspiruje.

Sexy instruktor jógy II.

Pokud jste nečetli první část, tak prosím zde, aby vám to dávalo smysl http://coco-sophia.blogspot.cz/2014/02/sexy-instruktor-jogy.html

18:50 Přijíždím ke studiu, kontruluju se v zrcátku, jestli vypadám OK a vcházím do budovy. XES už na mě čeká a usmívá se tím trochu spratkovským a vyzývavým úsměvem, který by instruktor jógy mít neměl.
Má na sobě černé tílko a modré kraťasy. Dokonale sladěné ve značce Adidas. Ačkoliv mám nutkáni zrychlit, když ho vidím na druhé straně chodby, jednak nervozitou, ale taky vzrušením, zachovávám stejnou rychlost. Ženám rychlá chůze nesluší, říkávala babička.
'Dobrý večer, rád vás vidím,' zdraví mě a vyprchává ze mě tím i poslední sousto odvahy.
Mám chuť se dát na útěk, ale jako moudrý dospělý člověk zůstávám. Vždyť to je přece jen obyčejná soukromá lekce.

Jdu se převléknout a pořád přemýšlím, jak to udělat, aby to skončilo, jak chci já- sexem. Zvednu hlavu a na stěně si všímám plakátu, na němž jsou dvě postavy- muž a žena v nádherné zvedačce a v tom mi to dochází- Akro jóga! Pro neznalé se jedná o typ jógy, kdy se praktikují akrobatické prvky (viz obrázky) a tím pádem se sebe budeme pořád dotýkat. Díky tomu, že už jsem ve cvičení celkem pokročilá, nebudu aspoň vypadat úplně jako nemehlo.

Z úvah mě vytrhuje klepání na dveře a sametový hlas: 'Slečno, už jste?' Mám takový pocit, že to má sexuální podtext, nebo jsem jen tolik nadržená, takže vidím sex i tam kde není?

Převlečená jsem, takže vycházím z šaten. Cítím, jak mě XES sjíždí pohledem. Zajímalo by mě, co si myslí.

V sále se mě ptá, jestli mám určitou představu, co bych chtěla cvičit, když odpovídám Acroyoga, uznaně na mě pohlédne.

Začínáme klasicky rozcvičením a pokračujeme ke složitějším cviků, nebudu vás zatěžovat názvy pozic, protože většina stejně netuší, jak vypadají.

---Od teď by neměly číst osoby mladší osmnácti, ok tak možná patnacti let.

Sexy instruktor jógy I.

Právě jsem se vrátila z lekce jógy. Začla jsem tam chodit před 8 měsíci jen kvůli trenérovi. Ty jeho uhrančivě modré oči a božsky vypracované tělo by očarovaly každou plus další 4% obyvatelstva. Ze začátku si mě moc nevšímal. Dost mě to štvalo, ale jakmile jsem zjistila, že dává soukromé lekce za 800/hod, počala jsem spřádat plány, jak ho dostat. Po usilovných hodinách a hodinách přemýšlení a ukájení se nad myšlenkou, že si to spolu rozdáváme vytahuju z kapsy iphone a vytáčím.
'Prosím?,' ozve se jeho hlas hebký jako kožich z norka tety Marči.
Předem jsem si připravila, co budu říkat, takže v ruce svírám levandulový papír a čtu:' Dobrý den, volám správně panu XES? U telefonu Coco Sophia.'
Vymyslela jsem si, že lekce nestíhám kvůli škole, přestože zrovna v pondělí večer nic nemám.
Přichází první zklamání: 'Promiňte slečno, ale už soukromý lekce neposkytuju.' 'Nestíháš tolik milenek?' Pomyslím si, ale mlčím a trvám na vysvětlení.
Teď už je mi připravený text k ničemu, s takovou odpovědí jsem nepočítala.
Tvrdí, že má spoustu práce, ale já vytahuji své nejsilnější eso z rukávu: ' Doteď jsem k vám chodila na pondělní lekce a nechci kvůli své práci měnit trenéra.' Obratem ještě dodávám:' A když jsem na internetu četla, že poskytujete soukromé lekce, byla jsem nadšená.'
Zafunguje to a přichází otázka, kterou zoufale očekávám: 'Opravdu? A která vy jste?'
S úsměvem rozšířeným do písmene D odpovídám: 'Ta vysoká brunetka. Většinou nosím tílko v mentolové barvě.'
Chvíli mlčí a pak se ozve: 'Aha, moment, kouknu do diáře.'
Teď už vím, že mám vyhráno, protože je mi naprosto jasné, že tuší, s kým mluví.
A měla jsem pravdu. Dohodli jsme se na středě v 19:00 hodin ve studiu. Jééj. Tak přece jen nemá šukání dost.